|
První
zmínka o mlýnu v Jirnech pochází z roku 1350, kdy je mlýn
uveden v trhové smlouvě majitele zdejšího panství Jana Eywanuse z Jiren. Náležel tehdy panství a mlynář na něm
pracoval námezdně.
Mlýn poháněla voda
z potoka, který pramení v nedalekých Horních Počernicích a
v minulosti na něm bylo založeno několik rybníků. Budova
mlýna, která se dochovala dodnes, i když již dávno
neslouží k původním účelům, stojí poblíž velkého rybníka
(dnešní Návesní rybník) rozprostírajícího se pod návrším s
kostelem. Z rybníka vedl k mlýnu mlýnský náhon, který se
po opětovném spojení se strouhou vytékající z
Návesního
rybníka vléval níž do dnes již neexistujícího Bechyňského
rybníka, (pod nímž bývaly ještě další dva panské rybníky)
a dál do Horoušan, kde tvořil další rozsáhlý rybník.
Další zpráva o
mlýnu je z roku 1544, kdy se uvádí jako pustý. Z prodejní
listiny z roku 1587 se dozvídáme, že byl podstatně opraven
nebo dokonce znovu postaven. Roku 1603 se uvádí, že měl
jedno mlýnské kolo. Jeho provoz je stvrzen i v roce 1615 a
znovu roku 1654.
Roku 1721 byl pro
nedostatek vody zrušen a prodán s 3 kopami rolí od
panského popluží Václavu Skořepovi - jeho rod na mlýnu v
Jirnech hospodařil po několik generací, ale roku 1737
vrchnost mlýn opětovně obnovila.
Definitivně měl být zrušen v roce 1780, ale v soupisu
obyvatel z roku 1843 je v Jirnech zapsán i jeden mlynář,
což dokazuje, že mlýn i přes výše uvedenou skutečnost
doposud (možná jen příležitostně) pracoval. V roce 1880
byl mlýn poškozen ohněm (shořela střecha), v roce 1881
opraven.
Později
byl majetkem rybářství a skladištěm rybářských potřeb a
bytem porybného.
V rybníku před ním byly
sádky
velkorybářství pana Antoše, který rybami zásoboval
celé okolí i Prahu, další sádky byly v mlýnské zahradě. |