Edith Templeton, rozená Passerová

Absolvovala francouzské gymnázium a studovala medicínu na Pražské univerzitě. Těsně před německou okupací Čech a Moravy, když jí bylo 22 roků, se odstěhovala do Anglie. Předtím se vdala za Angličana Williama Stockwella Templetona, ale sňatek netrval dlouho. Za války pracovala na ministerstvu obrany a u vrchního polního lékaře Spojených států Ameriky a po válce jako kapitánka britské armády tlumočila u válečných soudů v Německu. 

(Pro zajímavost: při nástupu Hitlera do Prahy přednesl uvítací řeč v rozhlase spisovatelčin bratranec, kdežto druhý bratranec, vydavatel m.j. děl Johannese Urzidila Rolf Passer, byl nacisty označen za nežádoucí živel.)

Po válce o návratu do Československa neuvažovala. 

V roce 1956 se vdala za anglického lékaře Edmunda Ronalda. Ten působil mimo jiné jako osobní lékař nepálského krále a jako první Evropan směl vstoupit do jeho paláce. Během pobytu v Indii se seznámila např. s Dalajlámou a Džaváharlálem Néhrú. Potom žila střídavě v Paříži, Lausanne, Torremolinosu, Estorilu a Salcburku. Nyní je usazena v Bordigheře na italské Riviéře. 

V Čechách žila rodina Passerů na zámku v Jirnech (něm. Kirna) na východ od Prahy, jenž proslul freskami Josefa Navrátila objednanými v první polovině minulého století právě spisovatelčiným pradědečkem velkostatkářem Martinem Wagnerem.

(???? Wagnerovi měli čtyři děti - Karla, Jiřího, Rosalii a Jakuba. Martin Wagner zemřel roku 1849. Jestli je tato informace pravdivá, pak by jejím dědečkem byl pravděpodobně Jakub, který zemřel před rokem 1876.)                      

Rodina vlastnila rozsáhlé pozemky ve středních Čechách: "..když jste vystoupili z vlaku na stanici v Čelákovicích, patřilo nám všechno, všechno kolem, Bůh ví až kam", líčí autorka poměry v soukromém dopise. Měli 200 krav, "jenom jako vedlejší činnost". Passerům patřil taky cukrovar v Toušeni nad Labem. Podstatnou část majetku prodali těsně před velkou hospodářskou krizí. Otcova rodina — na rozdíl od matčiny česko-židovská — vlastnila taky velký majetek v jižních Čechách.

Poprvé Edith Passerové vydali povídku v Prager Tagblattu, když jí bylo 10 roků. První román, Summer in the Country (Léto na venkově, 1950; dále SIC) však napsala už anglicky. Román se těšil velkému úspěchu, a spisovatelka brzy vydala ještě dva romány, jejichž dějištěm je hlavně mezíválečná Praha: Living on Yesterday (Žít ze včerejška, 1951; dále LOY) i The Island of Desire(Ostrov vášní, 1951; dále IOD). 

V roce 1968 vydala sadomasochistický román ze čtyřicátých let Gordon (pod pseudonymem Louise Walbrook); kniha byla zakázána ihned po vydání pro svou erotičnost. 

Knihu poprvé vydal v roce 1968 kníže pařížských literárních pornografů Maurice Girodias, ale v té době ji stihl zákaz britské cenzury, takže se mohla prodávat pouze na kontinentu (jako hodně Girodiasem vydávaných titulů, třeba Lolita). 30. dubna 2003 nakladatelství Viking vydává sadomasochistický román Gordon v reedici.                                

Ve své románové prvotině autorka popisuje život na rodinném zámku v Jirnech, který se jeví zvláštní obdobou Kafkova zámku: drží lidi v zakletí, ale na rozdíl od Kafkova zámku uvnitř. Dostat se dovnitř je těžké, ale i cesta ven vyžaduje náramné úsilí, ne-li násilí. Na jirenský román navazuje autorka řadou povídek o životě na jirenském zámku. Ty byly publikovány v časopise The New Yorker — od nějž mimochodem pobírá i důchod. V poslední povídce popisuje svou návštěvu zámku ještě za socialismu. Kromě toho je autorkou řady kratších próz uveřejněných v časopisech Harpers a Vogue, prózy o milostné aféře s příslušníkem StB v Praze A Coffeehouse Acquaintance (Kavárenská známost, in: Three: 1971. Random House: New York 1971) a několika dalších románů.

Texty se vyznačují vtipností a živostí jazyka, lehkou ironií, přehlédností a posloupností kompozice.

Informace
Text v tomto odkazu byl nalezen pomocí internetového vyhledávače GOOGLE
na adrese http://www.kolumbus.fi

Obraz Čech a Československa v románech Edith Templetonové

Předneseno na konferenci "Jinakost, cizost v jazyce a v literatuře" pořádáné Katedrou bohemistiky Pedagogické fakulty University J.E. Purkyně v Ústí nad Labem 8.-10.9.1998. 
Text byl publikován v obtýdeníku Tvar, 6/1999. 
Za pomoc při překladu citátů z angličtiny do češtiny a při jazykové úpravě textu patří vřelý dík dr. Vladimíru Piskořovi. 
Pro účely naší www upraveno a doplněno komentáři.

Dle upozornění  
RNDr. Ericha Spicara ze Švédska: je zámek v Jirnech v literatuře právě tak slavný, jako Kafkův "Zámek".

Objevuje se v románu Edithy Templetonové, roz. Passerové: "Sommer in the Country", která žila na zámku v Jirnech jako dítě a děvče.  Zámek se zde nazývá "Kirna".