Farní chrám sv. Petra a Pavla
Farní chrám sv. Petra a Pavla stojí na vysokém návrší uprostřed obce. Původně gotický kostel pochází ze 14. století, první zmínka je z roku 1350. Byl přestavěn v letech 1728 - 1734, kdy byla k původně gotické stavbě přistavěna barokní loď.
Gotický presbytář se skládá ze čtvercové základny ukončené pěti stranami pravidelného osmiúhelníka s žebrovou klenbou. Původně hrotitá okna byla při přestavbě polokruhově zakulacena. Zevně jsou ve dvou stranách patrná zazděná původní úzká okénka.
Z levé strany k presbytáři přiléhá okrouhlá, kupolovitě sklenutá sakristie, spojená s presbytářem mírně zalomeným portálkem.
Loď z roku 1728 má obdélný tvar s plochým stropem. Je osvětlena dvěma širokými okny, třetí okno na čelní stěně je nyní zazděné.
Fasáda kostela je barokně upravena, po obou stranách čelní zdi se nachází výklenky se sochami sv. Petra a Pavla. Volutový štít je ukončen zlaceným křížem.
Uvnitř kostela se nachází památná pískovcová renesanční křtitelnice ze 16. století a dosti cenná kazatelna.
Hlavní oltář je barokový s obrazem od malíře Knöchta z roku 1852. Obrazy na bočních oltářích sv. Václava a Panny Marie jsou od malíře Mathausera z roku 1891.
Kostel je v současnosti nově zrekonstruován, na obnovení jeho původní krásy a obnově přilehlé zvonice má velkou zásluhu pan Karel Kroupa, nesídelní kanovník kapituly Staroboleslavské, farář v Jirnech.
Kostel byl po roce 1989 několikrát vykraden, pachatelé ukradli vše co se dalo odnést (i máry), takže v současnosti již není co krást. Bohužel, jirenský kostel není sám, podobná situace nastala snad ve všech kostelích po celé zemi, což svědčí o úpadku morálky v naší společnosti v posledních letech.
Historie
Kostel sv. Petra a Pavla byl roku 1384 farním kostelem děkanátu Brandejského a platil 15 grošů českých pololetního papežského desátku. Mezi rokem 1420 - 1622 zde sloužili bohoslužby i kněží podobojí i protestantští. Po násilné rekatolizaci českých zemí již jen kněží římskokatoličtí.
V 15. století přisluhovali faráři z Nehvizd, po r. 1640 přisluhovali v Jirnech faráři Čelákovští až do roku 1699, kdy byl dle svědectví matričních zápisů ustanoven provizorní farní administrátor a od roku 1709 definitivní.
K Jirenské faře příslušely Šestajovice, velká část Horoušan, Horoušánky, hájovna Štamberk a zaniklá ves Žák. Roku 1762 byly Horoušany přiděleny k Vyšehořovicím a připojeny Horní Počernice i Trčousy, tyto dvě vsi však byly roku 1771 přifařeny k Chvalům. Nyní jsou přifařeny Jirny, Nové Jirny, Horoušánky, Šestajovice a Klánovice.
Datum poslední aktualizace: 20. 6. 2019 9:12
